Ačkoli v žádném případě nepochybujeme o tom, že jako zaměstnavatelé se všemi způsoby snažíte vytvářet dobré a bezpečné pracovní prostředí, pracovní úraz zaměstnance je bohužel něco, s čím se dříve či později určitě setkáte – protože všichni jsme jenom lidé a úrazy se prostě stávají. A jelikož ze svojí pozice zaměstnavatele máte ohledně pracovních úrazů svých zaměstnanců celou řadu povinností, není od věci si v této problematice udělat jasno. Jaké minimum byste tedy z této oblasti měli znát?
Co to pracovní úraz vlastně je
Podle zákona je pracovním úrazem, zjednodušeně řečeno, poškození zdraví zaměstnance nebo jeho smrt způsobené při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zranění, která se mu však přihodí na cestě do zaměstnání při cestě z něj, se za pracovní úraz nepovažují a vy ohledně nich žádné zákonné povinnosti plnit nemusíte.
Jak může takový pracovní úraz vypadat v praxi? Řešili jsme například tyto případy – jeden zaměstnanec šlápne druhému na nohu a zraní ho; nebo se zraní při tom, když se nezištně rozběhne, aby zachránil sypoucí se materiál z nákladního vozidla; anebo uklouzne po špatně označené, právě vytřené podlaze a natrhne si stehenní sval. A určitě by vás napadly mnohé další.
Jak se na něj jako zaměstnavatel můžete připravit?
Absolutně zamezit pracovnímu úrazu nelze asi nikdy. Přesto však něco dělat můžete, a to zejména:
- evidovat pracovní dobu a přestávky,
- provádět BOZP školení (jehož záznam si necháte od zaměstnanců podepsat) a kontrolovat a vynucovat dodržování nastavených pravidel,
- zajistit na pracovišti ochranné pomůcky.
Proč je to důležité? Protože zákon výslovně hovoří o objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance a jeho následky, a také o tom, že jako zaměstnavatel jste povinni zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která mu tímto úrazem byla způsobena. Proto jsou tyto preventivní kroky důležité, zejména zmíněný bod 2). Obdobně to platí u nemoci z povolání.
Jeden z mých zaměstnanců se zranil – a co teď?!
V první řadě hlavně nepanikařit. I když některá zranění mohou vypadat velice vážně, nemluvě o těch smrtelných, vždy mějte na paměti těchto následujících několik kroků a hned podle nich jednejte.
- Poskytněte první pomoc a zavolejte záchranku.
- Vyčkejte příjezdu policie a poskytněte jí plnou součinnost – policisté zjistí a zdokumentují průběh této nešťastné události a také otestují zraněného na alkohol nebo jiné návykové látky.
- Ohlaste pracovní úraz pojišťovně – jelikož jako zaměstnavatel musíte být pro případ úrazu zaměstnanců pojištěni.
- A konečně budete muset objasnit jeho okolnosti a obstarat nezbytnou administrativu – tzn. vytvořit o úrazu záznam podepsaný zraněným, svědky i vámi, zapsat ho do knihy úrazů a nahlásit na OSSZ jako tzv. „záznam o úrazu“, a v případě závažnějšího úrazu i na inspekci práce, pokud to vypadá, že bude vyžadovat pracovní neschopnost delší jak 3 dny nebo je smrtelný.
Co byste měli mít na paměti – pokud se stane, že ublíží jeden ze zaměstnanců druhému, může se jednat o trestný čin. Jeho následky pak samozřejmě zraněnému zaměstnanci musíte nahradit vy jakožto zaměstnavatel, nicméně následně tuto uhrazenou částku můžete žádat po tom zaměstnanci, který se tohoto trestného činu dopustil. Jak vysoká tato zpětná úhrada bude, však záleží na tom, zda dotčený zaměstnanec jednal z nedbalosti nebo v úmyslu – při nedbalosti můžete žádat až 4,5 násobek jeho mzdy, při úmyslném ublížení pak plnou náhradu této škody.
Co po vás zaměstnanec následně může chtít
Pro výpočet většiny z nich je důležitý pojem „průměrný výdělek zaměstnance“, který je počítán jako průměrný hrubý výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a z odpracované doby v tomto rozhodném období. Zde je výčet zaměstnancových hlavních nároků z pracovního úrazu:
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Výpočet této částky není zrovna jednoduchý. Obecně se však počítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před úrazem a plnou výší náhrady mzdy pobírané během doby, kdy zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti, a plnou výší nemocenské.
- Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Ta se uplatní v případě vážnějších úrazů, které mají trvalejší následky – jako např. dlouhodobější zdravotní problémy, delší dobu trvající rekonvalescence či uznání invalidity, a to v době po již skončeném léčení. Tuto částku pak činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a výdělkem dosahovaným po něm, s případným připočtením zmíněného invalidního důchodu.
- Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
Tato náhrada se poskytuje jednorázově ve výši stanovené vládním nařízením, a to v závislosti na bodovém ohodnocení uvedeném ve zdravotním posudku lékaře. Toto bodové ohodnocení se provádí až poté, co zaměstnanec ukončí svoje léčení, přičemž každý bod představuje 250 Kč.
- Náhrada účelně vynaložených nákladů léčení
Náklady léčení mohou být různého druhu, nicméně zákonná povinnost odškodnění se vztahuje pouze na ty účelně vynaložené. Tato náhrada pak bude příslušet tomu, kdo je vynaložil – tedy pokud za zaměstnance tyto náklady zaplatí někdo jiný, bude jejich náhrada příslušet právě jemu. Takovou pohledávku však na zaměstnance může tato osoba smlouvou postoupit.
- Náhrada věcné škody
Pokud zaměstnanec při pracovním úrazu utrpěl škodu na majetku (například si rozbil telefon, foťák, osobní počítač, nebo poškodil automobil apod.), může po vás žádat i náhradu této škody.
- Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším blízkým osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
A jak je to v případě smrti zaměstnance?
Stane-li se, že zaměstnancův pracovní úraz bude smrtelný, jsou vaše zákonné povinnosti trochu jiné:
- Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
- Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.
- Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalým
Konkrétně se těmito pozůstalými myslí:
- manžel nebo partner zemřelého zaměstnance,
- dítě zemřelého zaměstnance, a
- rodič zemřelého zaměstnance,
a touto náhradou částka nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy tohoto zaměstnance.
- Náhrada věcné škody
Náhrada věcné škody (mobil, počítač, škoda na autě apod.) přísluší dědicům zaměstnance.
Nezoufejte – vaše odpovědnost není absolutní!
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že odpovědnost za pracovní úrazy vašich zaměstnanců jde naprosto a bezpodmínečně vždy na vaši hlavu a vždy jste to vy, kdo musí zraněnému zaměstnanci platit, ačkoli si toto zranění třeba způsobil tím, že je takříkajíc „nešika“. Ano – to, že je zaměstnanec nešika, vás ještě povinnosti hradit mu škodu či nemajetkovou újmu způsobenou úrazem nezprostí. Ovšem jsou tu případy, kdy se tak stát může.
Povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu se zprostíte zcela, prokážete-li, že vznikla:
- tak, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo jiné předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a/nebo
- v důsledku opilosti dotčeného zaměstnance či zneužití jiných návykových látek, kdy zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
a prokážete-li současně i to, že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou vzniklé škody nebo nemajetkové újmy.
Povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu se zprostíte částečně, prokážete-li, že vznikla:
- v důsledku požití návykové látky anebo porušení pravidel BOZP zaměstnancem, a/nebo
- tím, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování či jednal lehkomyslně,
a toto bylo jednou z příčin vzniku pracovního úrazu. V tomto případě je však nutné dodat, že pokud se chcete náhrady škody nebo újmy zprostit, musíte uvést z jaké části – v případě bodu b) však vždy zaplatíte alespoň ⅓ této škody nebo nemajetkové újmy.
Pracovní úraz vs. Nemoc z povolání
V první řadě je nutné odlišit ji od pracovního úrazu. Rozdíl mezi úrazem a nemocí z povolání spočívá v tom, jak vznikají. Úraz je náhlý (jde o „náhlé, nenadálé působení zevních vlivů“), zatímco nemoc vzniká postupně.
Dalším rozdílem mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání je skutečnost, že pracovním úrazem může být vše, co odpovídá zákonné definici úrazu, zatímco nemoci z povolání jsou stanovené v nařízení vlády. Ty, které tam ještě nejsou, lze uplatnit jako nemoc z povolání maximálně 3 roky zpětně.
Co mají však pracovnímu úrazu i nemoci z povolání prakticky společné, jsou zaměstnancovy nároky z nich plynoucí.
#pracovniuraz #urazvpraci #bolestne #trvalenasledky #odskodneni #invalidita #zamestnanec #pravo #startup #business #podnikani #smlouva #zamestnavatel #pracovnipravo #advokatpracovnipravo #pracovnipomer #pracovnismlouva #czechlaw #people #advokat #advokatpraha #advokatbrno #modernipravnik #law