Jaké jsou ty nejčastější trestné činy podnikatelů a jak je řešit?
V této části kurzu se společně podíváme na nejčastější trestné činy, které jsou podnikatelům kladeny za vinu a jak se z nich dostat co nejlépe ven.
Daně, sociální a zdravotní pojištění, státní příspěvek na politiku zaměstnanosti
Podnikatelé by v souvislosti s těmito odvody měli zejména dávat pozor na 2 skutkové podstaty.
V prvé řadě na trestný čin Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku, kde se o hovoří o krácení daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, a to ve větším rozsahu (tedy v rozsahu větším než 100.000 Kč).
§ 240 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
(1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti
Druhá skutková podstata nepojednává o zkrácení odvodů, ale o jejich neodvedení do státního rozpočtu za zaměstnance, jedná se o trestný čin Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby dle § 241 trestního zákoníku. Zde se také hovoří o neodvedení ve větším rozsahu, stejně jako u krácení, ale na rozdíl od krácení daně, lze trestný čin neodvedení daně zhojit tím, že podnikatel povinné platby zaplatí (čímž projeví účinnou lítost podle § 242 trestního zákoníku), čímž trestnost činu zanikne a podnikatel není za tento trestný čin odsouzen. U zkrácení daně dle § 240 trestního zákoníku tak, jak je uvedeno výše, sice trestnost nezanikne, ale jedná se o polehčující okolnost, se kterou se však dá, za účasti našich právníků, velice dobře pracovat.
§ 241 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
Případné dluhy z těchto trestných činů lze platit postupně, nemusí být placeny jednorázovou platbou, důležitá je snaha o nápravu a o odstranění závadného stavu.
Prohlášení o majetku
Trestného činu Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku je upraven v § 227 trestního zákoníku se dopustí podnikatel (statutární orgán i právnická osoba) tím, že nebudou reagovat na výzvu nejčastěji Finančního úřadu, kterou budou vyzváni učinit pravdivé prohlášení o majetku do 15 dnů. Poté co uplyne tato lhůta, bývá na podnikatele i společnost podáno ze strany Finančního úřadu trestní oznámení. Lhůta je počítána od doručení této výzvy, tedy přihlášením do datové schránky nebo doručení dopisu. Pokud chce podnikatel situaci efektivně řešit, musí co nejrychleji toto prohlášení o majetku podat. Forma pro podání prohlášení o majetku není přesně stanovena. Poté co prohlášení o majetku podáte, kontaktujte příslušný úřad, který Vás vyzval a ověřte si, zda považují Vaše podání prohlášení o majetku za dostatečné. Současně předpokládejte, že budete předvolání na policii k podání vysvětlení, kde budete muset uvést, z jakého důvodu jste prohlášení o majetku v řádné lhůtě nepodali.
§ 227 Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku
Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Nepodání daňového přiznání
Trestný čin Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení podle § 243 trestního zákoníku se zaměřuje na podnikatele, kteří ohrozí výměru daně ve větším rozsahu (tj. rozsah větší než 100.000 Kč).
Zde rovněž doporučujeme daňové přiznání vždy podat a případně následně podat tzv. opravné daňové přiznání.
§ 243 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
(1) Kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně, a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné stanovení daně jinému nebo její vymáhání od jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Neoprávněné podnikání
Dalším trestným činem, který spadá do této kategorie je trestný čin Neoprávněné podnikání dle § 251 trestního zákoníku. Tohoto činu se například můžete dopustit, pokud si zakládáte novou společnosti, a údaje již máte zapsané v obchodním rejstříku, ale již ne v živnostenském. I v tomto případě zákon míří na škodlivost, tedy na neoprávněné podnikání ve větším rozsahu (tj. v ekvivalentu větším než 100.000 Kč). Pokud se chystáte začít podnikat, ověřte si, zda k tomuto podnikání nepotřebujete získat patřičnou koncesi. K získání koncese je zapotřebí splnit určité náležitosti, kterými může být např. vzdělání či praxe v oboru.
§ 251 Neoprávněné podnikání
(1) Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
Častým trestným činem podnikatelů je také trestný čin Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku, kterého se můžete dopustit tím, že účetnictví nevedete nebo zde uvádíte nepravdivé, pozměněné či hrubě zkreslené údaje. Podnikatel má často účetního, který svoji činnost nevykonává řádně, avšak povinnost vést účetnictví má vždy statutární orgán společnosti. Tedy i pokud vedení účetnictví delegujete na někoho jiného, můžete se dopustit tohoto trestného činu.
§ 254 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
(1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,
kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo
kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,
a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
U těchto trestných činů je vždy vhodné, abyste kontaktovali naše právníky. Pokud se tedy jako podnikatel setkáte s nějakým trestným činem, neváhejte se na nás obrátit.
Příště se podíváme na to, jaké jsou trestné činy vůči podnikateli, kterých se dopouštějí jejich zaměstnanci.
Užitečné odkazy: