Nejčastější trestné činy zaměstnanců
Na prvním místě je třeba zdůraznit, pokud si myslíte, že se Váš zaměstnanec dopustil trestného činu, je vždy je lepší na něj podat trestní oznámení a nechat policii a případně státního zástupce vyšetřit, zda k trestnému činu došlo. Pojďme si nyní jednotlivé trestné činy probrat:
Zpronevěra
Tohoto trestného činu se může zaměstnanec dopustit například tím, že po rozvázání pracovního poměru odmítne zaměstnavateli vydat pracovní notebook, telefon nebo jiné služební majetek, který má u sebe. Jedná se tedy o případy, kdy si zaměstnanec přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena a dopustí se škody nikoliv nepatrné (tj. škody vyšší než 10.000 Kč). Výše celkové způsobené škody je vždy součtem neodevzdaného, tedy pokud Vám zaměstnanec neodevzdá pracovní notebook v hodnotě 8.000 Kč a pracovní telefon v hodnotě 5.000 Kč, i v takovém případě se bude jednat o zpronevěru, neboť celková výše způsobené škody činí 13.000 Kč.
O zpronevěře však mluvíme za předpokladu, pokud si zaměstnanec onu věc ponechá, pokud ji třeba ztratí už se nejedná o trestný čin zpronevěry, ale o způsobení škody, u které můžete požadovat její náhradu.
§ 206 Zpronevěra
(1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Krádež
V naší praxi jsme zažili případy, kdy zaměstnanec odnesl z provozovny její vybavení (jako je například tiskárna nebo monitor) nebo se do provozovny vloupal o víkendu. V těchto případech hovoříme o trestném činu krádeže dle § 205 trestního zákoníku.
Jak jsme již uvedli v předchozích částech našeho kurzu, trestný čin krádeže nemusí nutně spočívat ve způsobení škody, tedy přisvojení si cizí věci, která převyšuje hodnotu 10.000 Kč. pokud bude krádež způsobena vloupáním, pachatel se po činu pokusí věc uchovat násilím či pohrůžkou násilí, dotyčný bude mít věc například ve své kapse, bude probíhat evakuace osob nebo se jedná o již odsouzeného pachatele (byl v posledních 3 letech odsouzen nebo potrestán), není hranice způsobené škody 10.000, – Kč klíčová. K trestnému činu tak dojde i při způsobení škody pod 10.000, – Kč, a to bez ohledu na to, jak nízká tato škoda bude.
Jako u všech trestných činů je třeba i zde podat trestní oznámení a uplatnit náhradu škody.
§ 205 Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Průmyslová špionáž
Zde je řeč o trestném činu Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 trestního zákoníku. V naší advokátní praxi jsme se s tímto trestným činem setkali, když jsme v zastoupení klienta podávali trestní oznámení na jeho pracovníka, a to kvůli porušování obchodního tajemství, pod které můžeme průmyslovou špionáž zařadit.
Porušením předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku je i tzv. zlehčování, u kterého jde zejména o situaci, kdy o Vás bývalý zaměstnanec povídá nepravdivé věci, třeba že pro Vás pracují jen kriminálníci, že jste práci neprovedli správně, nebo že jste dokonce skončili a že on sám má převzít stávající klientelu.
§ 248 Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
(1) Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí
a) klamavé reklamy,
b) klamavého označování zboží a služeb,
c) vyvolávání nebezpečí záměny,
d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
e) podplácení,
f) zlehčování,
g) srovnávací reklamy,
h) porušování obchodního tajemství, nebo
i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,
a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Švarcsystém
Tohoto trestného činu se zároveň dopouští jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Jedná se o činnost, kdy mezi sebou 2 podnikatelé uzavřou smlouvu, kdy ale touto smlouvou pouze nahrazují právě vztah zaměstnance a zaměstnavatele, kdy tento podnikatel (zaměstnanec) fakturuje pouze jedinému podnikateli, podobně jako jeho zaměstnavateli. Švarcsystém je sám o sobě nelegální, protože se jím obchází daňová povinnost, a nedochází při něm k povinným odvodům.
Trestní oznámení podá ten orgán, který švarcsystém odhalil, tedy finanční úřad, zdravotní pojišťovna nebo česká správa sociálního zabezpečení. Trestní oznámení je podáno na oba tedy na zaměstnavatele i zaměstnance. Na zaměstnance podá trestní oznámení z důvodu krácení daně a na zaměstnavatele z důvodu neodvedení povinných plateb.
Paradoxně má v rámci těchto trestných činů má lepší postavení zaměstnavatel. Pokud urychleně státu odvedete všechny platby, které máte za zaměstnance povinnost odvádět, i když jste s nimi spolupracoval jako s podnikateli, trestnost takového činu zanikne.
Děkujeme Vám, že jste se stali členem naší členské sekce, budeme rádi, pokud se s námi podělíte o svůj názor. Napište nám své hodnocení do kontaktního formuláře nebo na email: marketing@modernipravnik.cz
Užitečné odkazy: