Kdy mohu podat trestní oznámení?
Hned na úvod lze říci, že trestní oznámení můžete podat kdykoli. Trestní oznámení je prostředek, kterým se můžete obrátit na orgány činné v trestním řízení (především na policii a státní zastupitelství) v případě, že máte podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Sami však nemusíte být jeho obětí a můžete v trestním řízení figurovat pouze v roli oznamovatele.
Nejčastěji bývá trestní oznámení podáváno přímo na policii, a to osobami, které se staly obětí či svědky trestného činu. Tito informovali o vzniklé situaci policii, která na místě začala celou věc šetřit. Nyní se však nacházíme v situaci, kdy se na trestný čin přišlo později a je třeba podat trestní oznámení. Policie má své postupy, a ne všechna oznámení posuzuje jako trestný čin. Nezřídka kdy nastávají situace, ve kterých je oznamovatel odkázán, aby si záležitost vyřešil sám pomocí prostředků občanského práva. Takový postup je ze strany policie odůvodňován tím, že ve věci nebyl zjištěn přestupek ani trestný čin. Při podání trestního oznámení je tedy vhodné vědět, jak policie přijaté oznámení posuzuje a jaké jsou rozdíly mezi trestnými činy, přestupky a delikty podle občanského práva, které policie při komunikaci s občany nazývá občanskoprávními spory.
V každém případě má však podání trestního oznámení smysl. Nelze očekávat, že někdo bude řešit Váš problém, když se o něm nedozví.
Jak policie posuzuje přijaté trestní oznámení?
Poté co je trestní oznámení doručeno na policii či státní zastupitelství, proběhne jeho vyhodnocení, při kterém je posouzeno, zda došlo k porušení zákona (především trestního zákoníku, ale i jiných předpisů) a zda je policie tento případ oprávněna řešit. Když budeme v našem kurzu hovořit o policii, tak máme na mysli Policii České republiky, která je orgánem činným v trestním řízení a je oprávněna prověřovat i vyšetřovat trestné činy. Městská či Obecní policie trestné činy řešit nesmí, může řešit pouze přestupky a v případě podezření na trestný čin Vás odkáže přímo na Policii České republiky či policii věc na místě předá. Obě zmíněné složky vyhodnocují přijaté oznámení dle stejných kritérií, kdy nejprve zjišťují, zda se jedná o trestný čin, přestupek nebo delikt podle občanského práva.
Trestný čin
Téměř všechny trestné činy jsou uvedeny v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., a to s výjimkou velezrady, která je uvedena v Ústavě, ve článku 65, a které se může dopustit pouze prezident republiky. Lze však předpokládat, že se v rámci trestních oznámení budeme pohybovat pouze v trestním zákoníku, kde jsou trestné činy vyjmenovány. Zde nalezneme popisy jednání, která jsou trestná, a také tresty, které za tyto skutky hrozí. Kompletní znění trestního zákoníku naleznete např. ZDE. Výčet jednotlivých trestných činů začíná od § 140 a končí § 417. Zbylá ustanovení upravují další trestní náležitosti. V rámci trestního řízení platí, že jednání pachatele musí být úmyslné, pokud není výslovně uvedeno, že postačí jednání nedbalostní. Úmysl je vždy vhodné uvést do trestního oznámení. Dále musí být splněny další podmínky, jako je například dostatečně vysoký věk.
Jak trestné činy vyhodnocovat si ukážeme na příkladech.
Příklad č. 1
Váš kamarád plánuje rekonstrukci domu a chce si vzít od své banky půjčku. Řekl Vám však, že si potřebuje půjčit více peněz, než mu banka s jeho aktuálním příjmem půjčí, že je úvěr drahý nebo že mu jej nedali, čímž také odůvodní, proč si peníze nepůjčil v bance. Rozhodnete se tedy kamarádovi pomoci a pošlete mu na účet 300.000, – Kč. Po čase chcete své peníze zpět, Váš kamarád se však různě vykrucuje a peníze nechce vrátit.
Podívali jste se do Centrální evidence exekucí za jednorázový poplatek v řádu desítek korun a zjistili jste, že Vám kamarád zatajil, že v době, kdy jste mu peníze zapůjčili už vůči němu probíhalo exekuční řízení.
V tomto momentu jste zjistili, že se na Vás kamarád dopustil podvodu a je třeba podat na něj trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku. V rámci trestního oznámení je třeba také uplatnit náhradu škody. V této fázi tak doporučujeme uplatnit škodu ve výši zapůjčených peněz a úroků z prodlení, případně uplatnit i jiné účelně vynaložené náklady, které Vám v této souvislosti vznikly. Doporučujeme také poslat kamarádovi dopis (pošlete doporučeně s dodejkou), ve kterém vypovíte zápůjčku a požádáte o uhrazení Vašich peněz zpět. Tento dopis i s doručenkou doporučujeme poskytnout do trestního spisu jako důkaz.
§ 209 Podvod
(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Příklad č. 2
Druhým příkladem může být situace, kdy Vás dlouhodobě obtěžuje jiná osoba pravidelnými nevyžádanými telefonáty, sms či jinými zprávami nebo také Vaším cíleným sledováním. Dotčená osoba Vám zasílá množství zpráv, ve kterých Vám vyhrožuje fyzickým útokem na Vás či na Vaše blízké, pronásleduje Vás cestou do práce, na nákup a bezdůvodně na Vás čeká před domem. Nátlak ze strany této osoby se postupně zvětšuje, a od nevyžádaných telefonátů a zpráv, situace vygraduje až po ničení Vaších věcí, zneužití Vašich osobních údajů či dokonce k Vašemu fyzickému napadení.
Vaší přirozenou reakcí je nervozita, bezradnost a bezmoc, v jejichž důsledku dochází k omezení Vašeho obvyklého způsobu života. Ze strachu se začnete vyhýbat určitým místům či svým obvyklým aktivitám a začnete si život organizovat jiným způsobem tak, abyste co možná nejvíce eliminovali svůj kontakt s dotyčnou osobou.
V takovém případě jste se stali obětí trestného činu nebezpečného pronásledování, také označovaného jako stalking. Pachatel Vás dlouhodobě pronásledoval tím, že Vás vytrvale telefonicky a písemně kontaktoval, vyhrožoval Vám fyzickým útokem na Vás a na Vaše blízké, vyhledával Vaši osobní blízkost, sledoval Vás a omezil Vás na Vašem obvyklém způsobu života.
V případech stalkingu doporučujeme přerušit s pachatelem veškeré kontakty, shromáždit důkazy jako jsou zejména výhružné zprávy, nahrávky nevyžádaných telefonátů, případně i svědectví Vašich blízkých, a podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu nebezpečného pronásledování dle § 354 trestního zákoníku.
§ 354 Nebezpečné pronásledování
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Skutkové podstaty, které zde uvádíme, jsou zkrácené a hrozící trest se pro pachatele zvyšuje dle způsobené škody a dalších okolností případu. Za určitých okolností, např. v případě podvodu při způsobení škody nad 10 milionů Kč, pachateli hrozí trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby v délce až 10 let.
Na výše uvedených příkladech jsme si ukázali, jakým způsobem pohlíží policie při vyhodnocování trestních činů. Z Vašeho oznámení vybere klíčové momenty a podívá se, zda odpovídají popisu některého z trestných činů, které jsou uvedeny v trestním zákoníku. Z našich zkušeností vyplývá, že nečastými trestnými činy jsou:
- Podvod dle § 209 trestního zákoníku,
- Výtržnictví dle § 358 trestního zákoníku,
- Krádež dle § 205 trestního zákoníku,
- Nebezpečné pronásledování (stalking) dle § 354 trestního zákoníku,
- Zatajení věci (pozn. obvykle nálezu peněz) dle § 219 trestního zákoníku,
- Ublížení na zdraví dle § 146 anebo dle § 145 trestního zákoníku,
- Zanedbání povinné výživy (neplacení alimentů) dle § 196 trestního zákoníku,
- Ale také legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 trestního zákoníku, které se mohou dopouštět i oběti podvodů,
- a mnohé další
Zde doporučujeme vždy si otevřít zákon a přečíst si u konkrétního trestného činu tzv. skutkovou podstatu, tedy to, jak je trestním zákoníkem jednání definováno, a porovnat, zda sedí na Váš případ.
Přestupek
Přestupky představují méně závažné delikty (také protiprávní, ale nevykazují tak vysokou míru společenské škodlivosti), a které jsou, vzhledem k jejich velkému množství, rozprostřeny do mnoha zákonů.
Nejčastěji se v rámci běžného života setkáváme s přestupky, které jsou uvedeny v zákoně o některých přestupcích č. 251/2016 Sb. a v zákoně o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. Hlavním rozdílem oproti trestným činům je forma zavinění, tedy ke spáchání přestupku stačí zavinění z nedbalosti, pokud není dáno, že je třeba přestupek spáchat úmyslně.
Facka od souseda může být v některých případech z jeho strany výtržnictvím, jindy zase přestupkem proti občanskému soužití. Nezastavení auta na křižovatce na dopravní značku stop (z důvodu přehlédnutí dopravní značky), jízda na koloběžce po chodníku (nevěděli jste, že je to zakázané) či urážka nebo zesměšnění jiné osoby při vzájemné debatě na Vašem večírku, patří mezi přestupky, se kterými se setkáváme nejčastěji. Další přestupky lze nalézt v dalších oblastech běžného života např. v zákoně o lesích, o střelných zbraních a střelivu, o odpadech atd.
Zhodnocení, zda jde o trestný čin či o přestupek činí policie na základě své úvahy.
Delikt podle občanského práva
Při komunikaci s policií se budete nejčastěji setkávat s termínem občanskoprávní spor. Jedná se o situace, které nejsou přestupkem ani trestným činem a jejich řešení nespadá do kompetence policie. Typickým příkladem může být nedodržení smluvních podmínek, problémy s nájemníky, výplaty mezd, reklamace zboží a další. V některých případech může i v těchto případech existovat přesah do práva trestního např. v rámci podvodu. Kvalitně napsané trestní oznámení, kde jsou uvedeny všechny podstatné okolnosti je však základem, na kterém lze stavět.
V případě, že půjčíte 15.000, – Kč svému známému, který je Vám nebude řádně splácet, pohybujeme se v oblasti občanského práva. Pokud Vás však dotyčný přesvědčí, že je zaměstnaný, nemá žádné dluhy, peníze potřebuje na koupi motorové pily, kterou potřebuje pro své nové podnikání a poté vyjde na světlo, že dotyčný již více jak 1 rok zaměstnaný není, nemá stálé bydliště, jsou proti němu vedeny exekuce, zapůjčené peníze použil na nákup alkoholu a peníze Vám nesplatí, můžeme se při správné argumentaci pohybovat v rovině trestního práva, a to konkrétně trestného činu podvodu.
Kdy musím podat trestní oznámení?
Tato povinnost se Vás týká, pokud se důvěryhodným způsobem dozvíte, že došlo ke spáchání trestného činu. Tato povinnost se však nevztahuje na všechny trestné činy, ale pouze na ty uvedené v § 368 trestního zákoníku. Pro představu lze uvést, že se jedná o závažné trestné činy jako je vražda, obchodování s lidmi, braní rukojmí, teroristický útok či neoprávněná výroba peněz atd.
Tuto oznamovací povinnost nemá však např. advokát, který je vázán mlčenlivostí ze zákona, proto můžete být při komunikaci s našimi odborníky klidní, neboť se tato povinnost se vztahuje i na nás a v klidu se tak s námi o Vašem případu můžete poradit.
Jak se dozvím, že na mě bylo podáno trestní oznámení?
Pokud na Vás někdo podal trestní oznámení, dozvíte se to až v případě, že si Vás policie předvolá k podání vysvětlení. Teprve v tomto momentu se dozvíte, v jaké věci máte takové vysvětlení podat. Ze situace pak následně může vyplynout, že jste v dané věci vedeni jako podezřelí.
Důležité je však také zmínit, že podání trestního oznámení nutně neznamená, že budete potrestáni u soudu. Trestní oznámení je doslova oznámení orgánu činném v trestním řízení, že je zde podezření, ale zda a jak se takový skutek stal, již následně vyšetří policie.
Trestní řízení má svůj průběh. Některá trestní oznámení může policie vyhodnotit jako delikt podle občanského práva a neřešit jej, případně může případ odložit, protože se skutek nestal. Jiné oznámení může policie vyhodnotit jako přestupek a dále jej řešit v příkazním řízení (dříve bloková pokuta) či oznámením na přestupkovou komisi (Obecní úřad). Pokud však policie dospěje k závěru, že byl spáchán trestný čin, a že ho spáchala konkrétní osoba, dojde k zahájení trestního stíhání a případ může skončit až u soudu.
Pokud jste byli vyzvání k podání vysvětlení, je důležité přizvat si k výslechu také našeho advokáta, který Vám poradí, jakým způsobem odpovídat a současně zvolí vhodnou strategii v rámci trestního řízení. Advokát Vám však nemůže radit, jak odpovědět na již položenou otázku. Dohlédne také na zákonnost postupu policejního orgánu.
V poslední řadě je třeba také zmínit, že policie může zahájit šetření z vlastní iniciativy a nemusí tak čekat na podání trestního oznámení od jiné osoby. Pokud však oznámení přijme, bude jej hodnotit podle jeho obsahu, a to bez ohledu na to, jak bude oznámení nazváno a učiní vlastní právní kvalifikaci, bez ohledu na to, jakým způsobem bude protiprávní jednání z Vaší strany kvalifikováno.
V případě, že zašlete na policii datovou zprávu, která bude obsahovat dokument, který bude nadepsán jako (na vědomí) a dokument bude popisovat jednání Vašeho souseda, který ve svém sklepě uvěznil osoby, bude s tímto dokumentem naloženo jako s trestním oznámením, ze kterého vyplývá podezření ze spáchání trestného činu zbavení osobní svobody.
Pokud pojmenujete dokument trestní oznámení a bude popisovat přestupkové jednání mladistvých, kteří zvoní na Váš domovní zvonek a poté utečou, Vaše oznámení policie vyhodnotí jako přestupek proti občanskému soužití, a to bez ohledu na to, že jste toto jednání pojmenovali jako trestný čin.
Policie však není neomylná a může se dopustit mnoha chyb, jako je například chybná právní kvalifikace případu. V průběhu trestního řízení lze však využít celou řadu nástrojů, jak se proti těmto chybám bránit či je napravit.
Pročtěte si prosím další část návodu a podívejte se na všechna videa v členská sekci, včetně bonusových, stojí to za to!
Příště se společně podíváme na to, zda lze podat trestní oznámení anonymně.
Užitečné odkazy: