Ochrana pro spotřebitele – jak na klamavé označení zboží a služeb

Praktiky nekalé soutěže mohou mít mnoho podob. Jednou z nich je i klamavé označení zboží a služeb, na které myslí občanský zákoník, ostatně jako na další nekalosoutěžní praktiky. V tomto článku vám na praktických příkladech ukážeme, na co si při nakupování dát pozor a jak se na nekalé praktiky nenachytat. Ne vždy je však na první pohled jasné, zda se skutečně o klamavé označení zboží a služeb jedná.

Co je klamavé označení zboží a služeb?

Volně převzato ze zákona se o klamavé označení zboží a služeb jedná, pokud takové označení může ve spotřebiteli vzbudit mylnou domněnku o tom, odkud produkt pochází, či o jeho vlastnostech nebo jakosti.

Klamavé označení tak má za cíl ovlivnit vaše hospodářské chování, jakožto spotřebitelů, a nalákat vás ke koupi produktu, který však nemá takové kvality, jak se může na první pohled zdát. Typické je například klamání ohledně místa původu. Spousta produktů je na trhu žádaných z toho důvodu, že pochází z určité oblasti, kde se tyto produkty dělají obzvláště kvalitně. Pokud tak produkt nese označení takového místa, je pro spotřebitele lákavější. Může se jednat o italské víno, francouzský sýr, švýcarskou čokoládu, ale také například o pardubický perník. Pokud však obchodník použije takovéto označení bez reálné vazby na dané místo, dopouští se tím klamání spotřebitelů, kteří legitimně očekávají určitou úroveň kvality. Kromě místa původu může klamavé označení vzbuzovat mylné představy třeba i o výrobci produktu.

O komplikovanosti rozpoznání klamavého označení zboží a služeb vypovídá i fakt, že za klamavé označení lze prohlásit i údaj, který je pravdivý, avšak v určitém kontextu vzbudí ve spotřebiteli mylnou domněnku. Co si pod tím představit? Může se jednat například o nabídku cestovní kanceláře, která nabízí pokoj s výhledem na moře, ale z pokoje je vidět jen malý kousek moře.

Vžitá označení zboží a služeb

Některá označení zboží a služeb by se na základě předcházejících odstavců mohla zdát jako klamavá, ačkoli tomu tak však není. Za klamavé označení zboží a služeb se nepovažují vžitá označení, tedy ta, která sice nesplňují nároky na původ či kvalitu zmíněnou ve svém názvu, avšak ve společnosti se jedná o tak zažitý pojem, že jej průměrný spotřebitel nemůže zaměnit. Příkladem může být turecká káva, vídeňský řízek nebo lázeňské oplatky.

Evropská úprava označení zboží a služeb

Vzhledem k existenci jednotného trhu je logické, že na správné označování zboží a služeb pamatuje i evropské právo. Zde je označování ještě komplikovanější, neboť na tak velkém trhu, jakým je Evropská unie, není prakticky možné nalézt vžitá označení, která by platila pro všechny státy.

Příkladem zásahu evropské legislativy u nás je v minulosti často diskutovaný tuzemský rum. Ten musel kvůli evropské legislativě změnit název, jelikož nápoje, které jsou na evropský trh uváděny pod označením rum, musí splňovat konkrétní požadavky na výrobu. Rum tedy musí být vyroben z cukrové třtiny, což však tuzemský rum není, proto se z hlediska evropského práva nejedná o rum a u spotřebitelů zejména z jiných států Evropské unie by mohlo dojít ke vzbuzení mylné domněnky o kvalitě takového produktu. Proto musel tuzemský rum změnit svůj název tak, aby v něm nebylo obsaženo slovo „rum“.

Závěr

Rozdíl mezi klamavou reklamou a klamavým označení zboží a služeb je velice tenký. Oba instituty však slouží na ochranu spotřebitelů a jejich legitimního očekávání při nákupu. Ne vždy je totiž možné nekalé jednání prodejců odhalit a nenechat ovlivnit své hospodářské chování.

A někdy může vymáhání práv spotřebitelů dospět až do fáze, kdy budete potřebovat profesionální právní pomoc. Od toho tu je náš tým, který spotřebitelské spory vyřeší za vás.

Autor: Mgr. Petr Uklein, vedoucí advokát advokátní kanceláře ModerniPravnik.cz a Tomáš Kolařík, právní praktikant

#spotrebitel #podnikani #ochranaspotrebitele #pravo #nakupovani #trh #evropskepravo #jednotnytrh