Preventivní restrukturalizace cestou k ozdravění provozu obchodního závodu podnikatele

Odbornou veřejností v posledních několika měsících rezonuje pojem „preventivní restrukturalizace“, a to výlučně ve spojitosti s finančními problémy mnoha podnikatelů. O rozruch mezi odborníky, zejména v oblasti obchodního práva, se postaral zákon o preventivní restrukturalizaci. Ten od konce září 2023 nově zavedl pravidla týkající se předejití úpadku a zachování či obnovy provozuschopnosti obchodního závodu podnikatele.

Samotné pojetí restrukturalizace není v podnikatelské praxi nic nového. Vstupy investora, uzavírání splátkových kalendářů, uznání dluhu, prodloužení splatnosti či příplatky společníků obchodní společnosti se však dosud děly mimo právní rámec preventivní restrukturalizace, tedy bez jakékoliv právní jistoty, že takové řešení finančních potíží nebude například dále napadeno v rámci možného insolvenčního řízení.

Co preventivní restrukturalizace znamená v podnikatelské praxi?

Preventivní restrukturalizace zjednodušeně znamená předejití úpadku podnikatele, který se nachází ve finančních potížích. Je však nutné podotknout, že takové finanční potíže nemohou dosahovat závažnosti samotného úpadku podnikatele.

Pro upřesnění se úpadkem, ve smyslu insolvenčního zákona, rozumí stav, ve kterém má dlužník více věřitelů, peněžité závazky, které jsou po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a není schopen tyto závazky plnit.

Vyvratitelnou domněnku, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, zakládá situace, kdy dlužník

• zastavil platby podstatné části svých závazků,
• neplní je po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
• není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku formou exekuce.

Způsob řešení finančních potíží pak spočívá zejména v restrukturalizaci závazků podnikatele, prodloužení jejich splatnosti, prominutí části dluhů, prodeji vlastního majetku, ve vstupu investora či ve zvýšení příplatků stávajících společníků. Nejedná se však o vyčerpávající výčet restrukturalizačních opatření. Samotné preventivní řešení možného úpadku je vždy zapotřebí vztáhnout na konkrétní situaci konkrétního podniku a ušít mu tak plán přímo „na míru“.

Ve výše uvedeném pak můžeme sledovat jistou podobu s reorganizací, tj. se sanačním způsobem řešení úpadku dlužníka. Jak je však zřejmé z předchozí věty, reorganizace řeší již nastalý úpadek podnikatele, zatímco preventivní restrukturalizace přichází v úvahu za předpokladu, že úpadek podnikateli bez přijetí potřebných opatření hrozí, avšak dosud nenastal.

Základním praktickým účelem tohoto institutu je tak zachránit podnikatele před jeho úpadkem, předejít hrozbě insolvenčního řízení a možného ukončení podnikatelské činnosti, a to při současném zachování či obnově provozu obchodního závodu takového podnikatele.

Proč by měl podnikatel preventivní restrukturalizaci alespoň zvážit?

Předně je zapotřebí uvést, že pro účely zahájení preventivní restrukturalizace, musí být podnikatel obchodní korporací, a současně musí splňovat následující podmínky:

• podnikatel provozuje závod, případně je schopen provoz svého závodu obnovit,
• za předpokladu, že podnikatel nepřijme potřebná opatření, hrozí mu úpadek,
• finanční potíže podnikatele nedosahují platební neschopnosti.

Pomineme-li samotnou skutečnost, že institut preventivní restrukturalizace směřuje k záchraně a obnovení provozu závodu podnikatele, zvážit využití tohoto institutu je také podstatné zejména pro jednatele, členy představenstva, správních rad a další členy volených orgánů obchodních korporací. Právní řád klade u těchto osob značný důraz na jejich jednání s náležitou loajalitou, pečlivostí a informovaností, tedy zjednodušeně zakládá povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

Pokud tak vezmeme v úvahu situaci, že se daný podnik nachází ve finančních potížích, je zřejmé, že již ze samotné podstaty by měli jednatelé, členové představenstev, správních rad a manažeři od počátku předpokládat, že bude zapotřebí, aby následně důkladně podložili, že jejich jednání bylo činěno s péčí řádného hospodáře. Uvedené se tak uplatní i na zvážení využití preventivní restrukturalizace.

Jak začít s restrukturalizací?

Přestože zákon o preventivní restrukturalizaci stanoví zaslání oficiální výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu dotčeným stranám jako první krok restrukturalizace, samotný proces by měl začít již dříve, a to provedením tzv. IBR (independent business revue) či hloubkové právní a účetní prověrky (due diligence) daného podniku. Bez jejich provedení nelze očekávat, že klíčoví věřitelé k jednání o restrukturalizačním plánu přistoupí.

Teprve po provedení potřebných prověrek, nastavení financování, strategie a právní ochrany je možné přikročit k vypracování sanačního plánu, jehož vysoká kvalita je základním předpokladem provedení preventivní restrukturalizace. Pro komplexnost samotné problematiky tak nelze vyloučit, jako spíše doporučit, přizvání odborníků z řad právníků a ekonomů.

Mějte na paměti, že proces preventivní restrukturalizace je procesem regulovaným, a je tak zapotřebí postupovat v souladu s nově přijatými právními normami. Neváhejte se tak obrátit na odborníky, a to třeba na ty naše z advokátní kanceláře ModerníPrávník.cz, kteří rozumí těmto nově nastaveným silným nástrojům pro řešení finanční krize obchodních korporací.

Autor: Mgr. Barbora Janáčková, advokátní koncipientka v advokátní kanceláři ModerníPrávník.cz, a Mgr. Petr Uklein, vedoucí advokát

#restrukturalizace #podnikatel #reorganizace #obchod #pravo #podnikani #krize #zavod