Vše, co jste kdy potřebovali vědět o odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem

škoda na majetku zaměstnavatele

Nutnost nahradit způsobenou škodu může být pro zaměstnance poměrně razantním zásahem do jeho výdajů. Než se však jakožto zaměstnanec začnete při výkonu své práce obávat způsobené škody v podobě obyčejné zlomené tužky, je třeba říci, že ne všechny události vedoucí ke zmenšení majetku zaměstnavatele zakládají povinnost zaměstnance na náhradu škody. Nejdůležitějším předpokladem je naplnění podmínek uvedených v zákoníku práce. Které to jsou?

  1. Vznik škody

V první řadě musí dojít ke vzniku škody na majetku zaměstnavatele. Vymezení toho, co přesně pracovní právo za škodu považuje, není snadné. Obecně se bude jednat o takové situace, kdy dojde ke zmenšení majetku zaměstnavatele nebo k jeho nenavýšení v případě, že k takovému navýšení dojít mělo (tzv. ušlý zisk).

  1. Porušení pracovněprávních povinností zaměstnance

Dalším předpokladem zakládajícím povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu je porušení jeho pracovněprávních povinností stanovených v některém z interních pravidel zaměstnavatele nebo právních předpisech. Interní povinnosti bývají často založeny již v pracovní smlouvě, dále pak ve vnitřních předpisech zaměstnavatele (typicky určité směrnice, řády apod.) a může se jednat i o povinnost obsaženou v pokynu některého z výše postavených pracovníků. V tomto ohledu je nutné pamatovat, že interní předpis nesmí být v rozporu se zákonem – pokud by byl, není takovým interním předpisem (popř. jeho daným konkrétním ustanovením) zaměstnanec vázán.

  1. Příčinná souvislost

Při vyhodnocování způsobené škody je pochopitelně nutná příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností. Nemůže to tedy být tak, že by ke vzniku škody došlo i bez jednání zaměstnance – v takovém případě by příčinná souvislost naplněna nebyla a zaměstnanec by nebyl povinen vzniklou škodu

zaměstnavateli nahradit.

  1. Zavinění

Posledním důležitým hlediskem při posuzování vzniku obecné odpovědnosti je zavinění na straně zaměstnance. To má dvě formy – nedbalost a úmysl, jejichž existenci na straně zaměstnance musí dotyčný zaměstnavatel prokázat.

Splnění všech těchto čtyř znaků znamená naplnění obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu a zároveň vznik jeho povinnosti ji nahradit. Vedle toho však existují i další případy, kdy může dojít k umenšení majetku zaměstnavatele. Jedná se zejména o situaci, kdy zaměstnanec neupozorní či nezakročí při škodě hrozící zaměstnavateli, nebo ztratí předmět, který je mu svěřen na základě písemné dohody.

Výše uvedené skutečnosti charakterizují situace, kdy je zaměstnanec povinen ve větší či menší míře nahradit zaměstnavateli škodu, protože ji sám způsobil. Dost často však takové události zkrátka nejsou černobílé, proto je třeba rozlišit i případy, kdy byla škoda způsobena nejen porušením povinnosti ze strany zaměstnance, ale rovněž také ze strany zaměstnavatele. Takto se totiž výše náhrady škody zaměstnance bude podstatně snižovat a v některých případech dokonce zcela zanikne.

Jak vysoká může být náhrada škody?

Zaměstnanec je zaměstnavateli povinen nahrazovat jak skutečnou škodu, tak i ušlý zisk. V některých případech by však plná výše náhrady této škody mohla být pro zaměstnance doslova devastující, proto bývá omezená, a to v závislosti na míře zavinění daného zaměstnance.

Nejpřísněji je sankcionována škoda způsobená úmyslně. Naproti tomu na škodu z nedbalosti pohlíží zákon dosti shovívavě a pro její náhradu stanovuje limit 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Při vzniku škody způsobené neplněním povinnosti zaměstnance k odvrácení škody je zase výše její náhrady stanovena na nejvýše 3násobek průměrného měsíčního výdělku. Naopak při ztrátě svěřených věcí se počítá s nahrazením škody v plné výši. Ve všech těchto případech ovšem bude záležet také na tom, zda se na vzniku škody podílel i někdo jiný.

Může zaměstnavatel náhradu škody strhávat ze mzdy?

Ano, možné to je, ale nikoli pouze jednostranně z rozhodnutí zaměstnavatele. Zákon mu sice umožňuje zhojit se na zaměstnanci skrze tzv. srážky ze mzdy, ovšem k tomu je oprávněn pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy, kterou musí s daným zaměstnancem uzavřít, tzn. tento zaměstnanec musí s takovým řešením souhlasit.

Jak je vidět, odpovědnost zaměstnance za jím způsobenou škodu při výkonu pracovních povinností a její náhrada zaměstnavateli může být v konkrétním případě celkem složitá a vyplatí se tedy vyhledat advokáta specializujícího se na pracovní právo. Díky naší bohaté zkušenosti z oblasti pracovního práva vám jsme schopni nabídnout takové právní služby, díky kterým se v ní neztratíte. Pokud tak řešíte jakýkoli problém ohledně škody způsobené na majetku zaměstnavatele, kontaktujte nás a my se vám rádi budeme věnovat.

Autor: Mgr. Petr Uklein, vedoucí advokát advokátní kanceláře ModerniPravnik.cz

#pracovnipravo #odpovednostzamestnance #zpusobenaskoda #nahradaskody #zamestnaneczpusobilskodu