Zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing zákon) transponoval do českého práva směrnici EU 2019/1937. Pro tisíce zaměstnavatelů v ČR přinesl nové povinnosti, jejichž nesplnění hrozí pokutami až 1 000 000 Kč. Pochopení těchto povinností je klíčové pro každou firmu se zaměstnanci.
Co je whistleblowing a koho se zákon týká?
Whistleblowing je oznámení o možném protiprávním jednání, o němž se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. Zákon chrání oznamovatele (tj. osobu, která oznámení podá) před odvetou ze strany zaměstnavatele.
Koho se povinnosti týkají:
- Zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci — Povinnost zavést interní oznamovací systém
- Zaměstnavatelé ve vybraných sektorech (finanční služby, hazardní hry, životní prostředí) — Bez ohledu na počet zaměstnanců
- Orgány veřejné moci (vždy)
Co musí interní oznamovací systém obsahovat?
Zákon č. 171/2023 Sb. ukládá konkrétní požadavky na interní oznamovací systém (IOS):
- Kanál pro přijímání oznámení — Písemný (schránka, formulář, e-mail), ústní (telefonní linka) nebo osobní setkání na žádost oznamovatele
- Příslušná osoba — Pověřená osoba, která oznámení přijímá, posuzuje a navrhuje nápravná opatření. Musí být nezávislá a odborně způsobilá (může být i interní zaměstnanec nebo externě zajištěna)
- Lhůty pro zpracování oznámení:
- Potvrzení přijetí oznámení: 7 dnů od přijetí
- Posouzení důvodnosti a informování oznamovatele o výsledku: 3 měsíce od potvrzení přijetí (prodloužitelné na 6 měsíců)
- Důvěrnost — Totožnost oznamovatele musí být chráněna, nesmí být sdělena neoprávněným osobám
- Ochrana před odvetou — Zaměstnavatel nesmí oznamovateli způsobit žádnou újmu v pracovním poměru (výpověď, snížení mzdy, přeložení) jako reakci na podané oznámení
Zákaz odvety — co to v praxi znamená?
Zákon zakazuje jakákoliv odvetná opatření vůči oznamovateli. Za odvetné opatření se považuje mimo jiné:
- Výpověď nebo nevyplacení mzdy
- Přeložení na horší pracovní místo
- Negativní pracovní hodnocení
- Psychické nebo sociální tlaky na pracovišti
Přenesení důkazního břemene: Pokud oznamovatel tvrdí, že byl postižen odvetným opatřením, je to zaměstnavatel, kdo musí prokázat, že opatření nebylo odvetou. Toto je zásadní odchylka od standardního pracovního práva.
Oznámení přes externí kanály
Pokud interní systém nefunguje nebo oznamovatel má důvod se mu vyhýbat, může podat oznámení:
- Ministerstvu spravedlnosti ČR — Jako příslušnému orgánu pro externí oznámení v obecné rovině
- Sektorovým regulátorům — ČNB, ÚOOÚ, SÚIP, ČOI dle povahy oznámení
- Evropskému úřadu pro boj s podvody (OLAF) — U oznámení dotýkajících se financí EU
Pokud vás zajímají pracovněprávní povinnosti obecně, doporučujeme náš článek inspekce práce — jak zvládnout kontrolu bezpečnosti práce, který se zabývá kontrolami SÚIP a BOZP.
Sankce za porušení zákona
- Za nezavedení nebo nefunkční interní systém: pokuta až 1 000 000 Kč
- Za odvetné opatření vůči oznamovateli: pokuta až 1 000 000 Kč
- Za prozrazení totožnosti oznamovatele: pokuta až 500 000 Kč
Přečtěte si také náš článek pokuta od živnostenského úřadu nebo ČOI, který se zabývá správními sankcemi obecně.
FAQ — Často kladené otázky
1. Vztahuje se zákon i na agentury práce — musím počítat i dočasně přidělené pracovníky?
Zákon hovoří o zaměstnancích v pracovněprávním vztahu. Dočasně přidělení pracovníci jsou formálně zaměstnanci agentury, nikoli vaší firmy. Nicméně jako uživatel agentury máte povinnost zajistit, aby dočasně přidělení pracovníci měli možnost využít váš IOS, pokud se jejich práce dotýká vaší organizace.
2. Může příslušnou osobou být HR manažer?
Ano — příslušnou osobou může být interní zaměstnanec, ale musí být schopen plnit povinnosti nezávisle. HR manažer je nevhodný zejména tehdy, pokud se oznámení může týkat jednatelů nebo vedení — v takovém případě je lepší zvolit externího poskytovatele.
3. Co se stane, pokud oznamovatel podá vědomě nepravdivé oznámení?
Zákon chrání pouze oznamovatele, kteří oznámení podali v dobré víře. Vědomě nepravdivé oznámení ochranu nezakládá a oznamovatel se může dopustit přestupku nebo trestného činu (pomluva, křivé obvinění).
4. Musím archivovat oznámení a jak dlouho?
Zákon ukládá povinnost vést evidenci přijatých oznámení a archivovat záznamy po dobu 5 let od přijetí oznámení.
5. Jaký je minimální standard pro funkční interní oznamovací systém?
Ministerstvo spravedlnosti vydalo metodické pokyny. Minimálně: existence dostupného kanálu pro podání oznámení (i anonymně), jmenování příslušné osoby, nastavení lhůt, prokazatelné seznámení zaměstnanců se systémem a ochrana důvěrnosti.
6. Co když se oznámení týká samotného příslušného člověka?
V takovém případě by měl být nastaven alternativní kanál — např. přímé kontaktování vedení společnosti nebo využití externího poskytovatele IOS.
7. Zahrnuje zákon i stížnosti na porušení GDPR?
Ano. Ochrana oznamovatelů se vztahuje na široké spektrum protiprávního jednání, včetně porušení předpisů na ochranu osobních údajů. Oznámení o GDPR porušení může být podáno jak interně, tak externě (ÚOOÚ).
Výzva k akci
Potřebujete implementovat whistleblowing systém nebo auditovat stávající procesy? Moderní Právník zajistí komplexní právní nastavení IOS, školení příslušné osoby i zastoupení při šetření oznámení.
📩 Kontaktujte nás na modernipravnik.cz/kontakt nebo e-mailem na info@modernipravnik.cz. Úvodní konzultace (5–10 min) je zdarma.
📞 +420 732 394 849
Autor: Petr Uklein, advokát | Aktualizace: červen 2026