Strukturování investičních fondů: Od tradičních strategií po tokenizovaná aktiva
Založení investičního fondu v České republice představuje regulatorně i strukturačně náročný proces, který vyžaduje přesné nastavení právního modelu od samého začátku. Činnost investičních fondů a jejich správců upravuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který navazuje na evropské rámce AIFMD a UCITS. Už v úvodní fázi musíte vyřešit, zda zvolíte režim fondu kolektivního investování, fondu kvalifikovaných investorů nebo jinou vhodnou strukturu.
Cílová skupina investorů a limity pro aktiva
Volba typu fondu zásadně ovlivňuje licenční proces, profil investorů, distribuční strategii i povolená investiční aktiva. Jinak musíte nastavit fond určený širší veřejnosti a jinak fond zaměřený na kvalifikované investory. Zásadní rozdíly se pak promítají do nároků na governance, informační dokumentaci, depozitáře, compliance i do rozsahu dohledu ze strany České národní banky.
Provozní modely a integrace alternativních aktiv
V praxi hraje důležitou roli také otázka, zda bude fond spravovat investiční společnost, zda vznikne jako samosprávný fond, nebo využijete jinou povolenou strukturu. Každý model přináší odlišné regulatorní a provozní dopady. Klienti často řeší i alternativní investiční strategie, jako jsou private equity, nemovitosti, úvěrové produkty nebo nověji krypto a tokenizovaná aktiva. Právě u těchto inovativních tříd aktiv musíte mimořádně pečlivě vyhodnotit, zda jsou slučitelné s fondovou strukturou a jaké další regulatorní režimy mohou vstoupit do hry.
Budování fondové infrastruktury a řízení rizik
Vedle samotné licence rozhoduje o úspěchu také infrastruktura fondu. Sem patří depozitář, administrace, oceňování majetku, řízení střetů zájmů, reporting a vnitřní kontrola. Investiční fond nepředstavuje pouze investiční produkt, ale komplexní právní a provozní ekosystém. Slabě nastavená struktura vám může způsobit potíže nejen při licenčním řízení, ale i při získávání investorů, due diligence nebo při pozdější kontrole ze strany dohledu.
Fondy a digitální aktiva v roce 2026
V roce 2026 roste zájem o fondové struktury, které chtějí pracovat s digitálními nebo tokenizovanými aktivy. Tradiční fondový rámec však automaticky neumožňuje držet jakýkoliv digitální instrument. U takových projektů musíte současně řešit otázky kapitálového trhu, nařízení MiCA, custody (úschovu), ocenění aktiv a informování investorů. Právní návrh fondu proto musí vždy vycházet z konkrétní investiční strategie, cílové skupiny investorů a očekávání regulátora.
FAQ
Jaký zákon upravuje investiční fondy v ČR?
Základním předpisem je zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
Jaký je rozdíl mezi fondem kolektivního investování a fondem kvalifikovaných investorů?
Fondy se liší zejména okruhem investorů, intenzitou regulace, distribuční strategií a některými požadavky na strukturu a dohled.
Potřebuji pro založení fondu vždy licenci ČNB?
Ve většině relevantních struktur potřebujete regulatorní posouzení a často i příslušné povolení nebo registraci v návaznosti na zvolený model.
Jakou roli má depozitář?
Depozitář tvoří klíčový prvek fondové infrastruktury a plní důležité kontrolní a opatrovací funkce podle právního režimu fondu.
Mohu do fondu zařadit krypto nebo tokenizovaná aktiva?
Někdy ano, ale vždy musíte detailně vyhodnotit slučitelnost s fondovým režimem, způsob ocenění, custody a případné další regulatorní dopady.
Proč řešit strukturu fondu s advokátní kanceláří?
Protože správné nastavení fondu zásadně ovlivňuje získání licence, vztahy s investory, smluvní dokumentaci, provozní model i budoucí regulatorní stabilitu.
Poskytujeme právní služby při zakládání investičních fondů, přípravě licenční dokumentace, nastavení governance i při posouzení fondů zaměřených na alternativní nebo tokenizovaná aktiva. Kontaktujte nás.
Autor: Mgr. Petr Uklein