Rozeznejte klamavé označení zboží a služeb
Praktiky nekalé soutěže mohou mít mnoho podob. Jednou z nich je i klamavé označení zboží a služeb, na které myslí občanský zákoník, ostatně jako na další nekalosoutěžní praktiky. V tomto článku vám na praktických příkladech ukážeme, na co si při nakupování dát pozor a jak se na nekalé praktiky nenachytat. Ne vždy je však na první pohled jasné, zda se skutečně o klamavé označení zboží a služeb jedná.
Co je klamavé označení zboží a služeb?
Volně převzato ze zákona se o klamavé označení zboží a služeb jedná, pokud takové označení může ve spotřebiteli vzbudit mylnou domněnku o tom, odkud produkt pochází, či o jeho vlastnostech nebo jakosti.
Klamavé označení tak má za cíl ovlivnit hospodářské chování vás, jakožto spotřebitelů, a nalákat vás ke koupi produktu, který však nemá takové kvality, jaké na první pohled prezentuje. Typické je například klamání ohledně místa původu. Spousta produktů je na trhu žádaných z toho důvodu, že pochází z určité oblasti, kde se tyto produkty dělají obzvláště kvalitně. Pokud tak produkt nese označení takového místa, je pro spotřebitele lákavější. Může se jednat o italské víno, francouzský sýr, švýcarskou čokoládu, ale také například o pardubický perník. Pokud však obchodník použije takovéto označení bez reálné vazby na dané místo, dopouští se tím klamání spotřebitelů, kteří legitimně očekávají určitou úroveň kvality. Kromě místa původu může klamavé označení vzbuzovat mylné představy třeba i o výrobci produktu.
O komplikovanosti rozpoznání klamavého označení zboží a služeb vypovídá i fakt, že za klamavé označení lze prohlásit i údaj, který je pravdivý, avšak v určitém kontextu vzbudí ve spotřebiteli mylnou domněnku. Co si pod tím představit? Jde například o nabídku cestovní kanceláře, která nabízí pokoj s výhledem na moře, ale z pokoje je vidět jen malý kousek moře.
Vžitá označení zboží a služeb
Některá označení zboží a služeb by se na základě předcházejících odstavců mohla zdát jako klamavá, ačkoli tomu tak však není. Za klamavé označení zboží a služeb se totiž nepovažují vžitá označení. Těmi jsou ta, která sice nesplňují nároky na původ či kvalitu zmíněnou ve svém názvu, avšak ve společnosti se jedná o tak zažitý pojem, že jej průměrný spotřebitel nemůže zaměnit. Příkladem může být turecká káva, vídeňský řízek nebo lázeňské oplatky.
Klamavé označení zboží a služeb v legislativě EU
Vzhledem k existenci jednotného trhu je logické, že na správné označování zboží a služeb pamatuje i evropské právo. Zde je označování ještě komplikovanější. Na tak velkém trhu, jakým je EU, prakticky nenalezneme vžitá označení, která by platila pro všechny státy.
Příkladem zásahu evropské legislativy u nás je v minulosti často diskutovaný tuzemský rum. Ten musel kvůli evropské legislativě změnit název. Důvodem byl požadavek, že nápoje uváděné na evropský trh pod označením rum musí splňovat konkrétní požadavky na výrobu. Rum musí být vyrobený z cukrové třtiny. To však tuzemský rum není, proto se z hlediska evropského práva nejedná o rum a u spotřebitelů, zejména z jiných států EU, by mohlo dojít ke vzbuzení mylné domněnky o kvalitě takového produktu. Proto musel tuzemský rum změnit svůj název tak, aby neobsahoval slovo „rum“.
Závěr
Klamavé označení zboží a služeb je z pohledu spotřebitele nežádoucím jevem. Právní úprava toto jednání zakazující slouží na ochranu spotřebitelů a jejich legitimního očekávání při nákupu. Ne vždy je však možné nekalé jednání prodejců odhalit a nenechat ovlivnit své hospodářské chování. Někdy může vymáhání práv spotřebitelů dospět až do fáze, kdy budete potřebovat profesionální právní pomoc. Od toho tu je náš tým, který spotřebitelské spory vyřeší za vás.
Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.
Autor: Mgr. Richard Kraus, právník a advokátní koncipient v advokátní kanceláři ModerniPravnik.cz, a Tomáš Kolařík, právní asistent
Napište našim odborníkům, pomůžeme vám!
📞 (+420) 732 394 849