Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu zaměstnance
Ačkoli v žádném případě nepochybujeme o tom, že jako zaměstnavatelé se všemi způsoby snažíte vytvářet dobré a bezpečné pracovní prostředí, pracovní úraz zaměstnance je bohužel něco, s čím se dříve či později určitě setkáte. Protože všichni jsme jenom lidé a úrazy se prostě stávají. A jelikož ze svojí pozice zaměstnavatele máte ohledně pracovních úrazů svých zaměstnanců celou řadu povinností, rozhodli jsme se, že vám pomůžeme v této problematice udělat jasno. Jaké minimum byste tedy z této oblasti měli znát?
Co to pracovní úraz vlastně je
Podle zákona je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance nebo jeho smrt způsobené při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zranění, která se mu však přihodí na cestě do zaměstnání či při cestě z něj, za pracovní úraz považovat nemůžeme. Ohledně nich tak žádné zákonné povinnosti plnit nemusíte.
Jak může takový pracovní úraz vypadat v praxi? Řešili jsme například tyto případy:
- jeden zaměstnanec šlápne druhému na nohu a zraní ho
- zraní se při tom, když se nezištně rozběhne, aby zachránil sypoucí se materiál z nákladního vozidla
- uklouzne po špatně označené, právě vytřené podlaze a natrhne si stehenní sval.
A určitě by i vás napadly mnohé další.
Jak se na pracovní úraz zaměstnance jako zaměstnavatel můžete připravit?
Absolutně zamezit pracovnímu úrazu nemůžete asi nikdy. Přesto však něco dělat můžete, a to zejména:
- evidovatpracovní dobu a přestávky,
- provádětBOZP školení (jehož záznam si necháte od zaměstnanců podepsat) a kontrolovat a vynucovat dodržování nastavených pravidel,
- zajistit na pracovišti ochranné pomůcky.
Proč vám to důrazně doporučujeme? Protože zákon výslovně hovoří o objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance a jeho následky. A také o tom, že jako zaměstnavatel jste povinni zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která mu tímto úrazem byla způsobená. Proto těmto preventivním krokům věnujte náležitou pozornost, zejména BOZP školení. Obdobně to platí u nemoci z povolání.
Jeden z mých zaměstnanců se zranil – a co teď?!
V první řadě hlavně nepanikařte. I když některá zranění mohou vypadat velice vážně, nemluvě o těch smrtelných, vždy mějte na paměti těchto následujících několik kroků a hned podle nich jednejte.
- Poskytněte první pomoca zavolejte záchranku.
- Vyčkejte příjezdu policie a poskytněte jí plnou součinnost– policisté zjistí a zdokumentují průběh této nešťastné události a také otestují zraněného na alkohol nebo jiné návykové látky.
- Ohlaste pracovní úraz pojišťovně– jelikož jako zaměstnavatel musíte být pro případ úrazu zaměstnanců pojištění.
- A konečně budete muset objasnit jeho okolnosti a obstarat nezbytnou administrativu– tzn. vytvořit o úrazu záznam podepsaný zraněným, svědky i vámi, zapsat ho do knihy úrazů a nahlásit na OSSZ jako tzv. „záznam o úrazu“, a v případě závažnějšího úrazu i na inspekci práce, pokud to vypadá, že bude vyžadovat pracovní neschopnost delší jak 3 dny nebo je smrtelný.
Co byste měli mít na paměti
Pokud se stane, že ublíží jeden ze zaměstnanců druhému, může jít o trestný čin. Jeho následky pak samozřejmě zraněnému zaměstnanci musíte nahradit vy jakožto zaměstnavatel. Následně však tuto uhrazenou částku můžete žádat po tom zaměstnanci, který se tohoto trestného činu dopustil. Jak vysoká tato zpětná úhrada bude, však záleží na tom, zda dotčený zaměstnanec jednal z nedbalosti nebo v úmyslu. Při nedbalosti můžete žádat až 4,5násobek jeho mzdy, při úmyslném ublížení pak plnou náhradu této škody.
Co po vás zaměstnanec následně může chtít
Pro výpočet většiny jeho nároků si zapamatujte pojem „průměrný výdělek zaměstnance“. Ten je počítaný jako průměrný hrubý výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a z odpracované doby v tomto rozhodném období. Zde je výčet zaměstnancových hlavních nároků z pracovního úrazu:
1. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Výpočet této částky není zrovna jednoduchý. Obecně ho však spočítáte jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před úrazem a plnou výší náhrady mzdy pobírané během doby, kdy zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti, a plnou výší nemocenské.
2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Tu zaměstnanec uplatní v případě vážnějších úrazů, které mají trvalejší následky, a to v době po již skončeném léčení. Například dlouhodobější zdravotní problémy, delší dobu trvající rekonvalescence či uznání invalidity. Tuto částku pak tvoří rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a výdělkem dosahovaným po něm, s případným připočtením zmíněného invalidního důchodu.
3. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
Tato náhrada dostane zaměstnanec jednorázově ve výši stanovené vládním nařízením, a to v závislosti na bodovém ohodnocení uvedeném ve zdravotním posudku lékaře. Toto bodové ohodnocení lékař provádí až poté, co zaměstnanec ukončí svoje léčení, přičemž každý bod představuje 250 Kč.
4. Náhrada účelně vynaložených nákladů léčení
Náklady léčení mohou být různého druhu, nicméně zákonná povinnost odškodnění se vztahuje pouze na ty, které zaměstnanec vynaloží účelně. Tato náhrada pak bude příslušet tomu, kdo je vynaložil. Tedy pokud za zaměstnance tyto náklady zaplatí někdo jiný, bude jejich náhrada příslušet právě jemu. Takovou pohledávku však na zaměstnance může tato osoba smlouvou postoupit.
5. Náhrada věcné škody
Pokud zaměstnanec při pracovním úrazu utrpěl škodu na majetku (například si rozbil telefon, foťák, osobní počítač, nebo poškodil automobil apod.), může po vás žádat i náhradu této škody.
6. Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším blízkým osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
A jak je to v případě smrti zaměstnance?
Dojde-li k tomu, že zaměstnancův pracovní úraz bude smrtelný, jsou vaše zákonné povinnosti trochu jiné:
- Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčeníma náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem.
- Náhrada nákladů na výživu pozůstalých – tato přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinný poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.
- Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalým – konkrétně je těmito pozůstalými manžel nebo partner zemřelého zaměstnance, dítě zemřelého zaměstnance, a rodič zemřelého zaměstnance, a touto náhradou částka nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy tohoto zaměstnance.
- Náhrada věcné škody – tato náhrada (za mobil, počítač, škodu na autě apod.) přísluší dědicům zaměstnance.
Nezoufejte – vaše odpovědnost za pracovní úraz zaměstnance není absolutní!
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že odpovědnost za pracovní úrazy vašich zaměstnanců jde naprosto a bezpodmínečně vždy na vaši hlavu a vždy jste to vy, kdo musí zraněnému zaměstnanci platit, ačkoli si toto zranění třeba způsobil tím, že je „nešika“. Ano, to, že je zaměstnanec nešika, vás ještě povinnosti hradit mu škodu či nemajetkovou újmu způsobenou úrazem nezprostí. Ovšem jsou tu případy, kdy tomu tak být může.
Povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu se zprostíte zcela, prokážete-li, že vznikla
- tak, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo jiné předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámený a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadované a kontrolované, a/nebo
- v důsledku opilosti dotčeného zaměstnance či zneužití jiných návykových látek, kdy zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
a prokážete-li současně i to, že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou vzniklé škody nebo nemajetkové újmy.
Povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu se zprostíte částečně, prokážete-li, že vznikla:
- v důsledku požití návykové látky anebo porušení pravidel BOZP zaměstnancem, a/nebo
- tím, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování či jednal lehkomyslně,
a toto bylo jednou z příčin vzniku pracovního úrazu. V tomto případě však dodáváme, že pokud se chcete náhrady škody nebo újmy zprostit, musíte uvést z jaké části. V případě částečného zproštění však vždy zaplatíte alespoň ⅓ této škody nebo nemajetkové újmy.
Pracovní úraz zaměstnance vs. nemoc z povolání
V první řadě je od sebe odlišujte. Rozdíl mezi úrazem a nemocí z povolání spočívá v tom, jak vznikají. Úraz je náhlý (jde o „náhlé, nenadálé působení zevních vlivů“), zatímco nemoc vzniká postupně.
Dalším rozdílem mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání je skutečnost, že pracovním úrazem může být vše, co odpovídá zákonné definici úrazu, zatímco nemoci z povolání jsou stanovené v nařízení vlády. Ty, které tam ještě nejsou, můžete uplatnit jako nemoc z povolání maximálně 3 roky zpětně.
Co mají však pracovní úraz zaměstnance i nemoc z povolání prakticky společné, jsou zaměstnancovy nároky z nich plynoucí.
Autor: Mgr. Richard Kraus, právník a advokátní koncipient v advokátní kanceláři ModerniPravnik.cz, a Pavla Bachurová
Pracovní úraz zaměstnance řešte raději s odborníky na pracovní právo – kontaktujte nás!
Napište našim odborníkům, pomůžeme vám!
📞 (+420) 732 394 849